20.9.2007 jsem konečně sepsal postup renovace

Příběh o Renovaci Gazíka

Jak se stalo, že máme doma "Rusáka"

Jak to tak bývá, člověk má velké plány, chtěl to či ono, ale nakonec má něco úplně jiného. Tak se stalo, že jsem začal shánět GAZ 69 M (je to zvláštní, ale áčko jsem nechtěl, i když dnes bych byl za něj radši). Tenkrát vyšel ve světu motoru článek o 69 M a já jsem se do něj "zamiloval" a řekl si, že ho musím mít. Dal jsem si inzerát, na který se mi ozval pán od Tábora. Jeho otec byl bývalý důstojník, Gazíka zřejmě sehnal za pusinu když ho vyřazovali a podle toho s ním i zacházel. Sváželi s ním dřevo z lesa a pak stál zřejmě několik let pod okapem. Jeho stav nebyl zas tak katastrofální, chyběla mu jen plachta, okenní rámy a nějaké drobnosti. Bylo vidět, že prošel generálkou v Českém Dubu. Přední blinkry byly z T 148, zadní světla univerzál česká, teploměr a tlakoměr české provenience, houkačka česká, motorky stěračů dva Pal+stěrače z Oktávky+mechanické ostřikovače a různé další úpravy á la Český Dub, ale žadné drama, které by se nedalo vyřešit.

Vlastní renovace

Renovaci jsme začli sháněním dílů, něco se dalo sehnat na burze ( v té době toho ovšem bylo jako šafránu, dnes je situace mnohem lepší) jako např. přední pozičky a poloosy přední nápravy, měli jsme totiž v háji homokinetický kloub na pravém kole (jinak poloosy pasují z UAZu 469), spoustu věcí (jako zadní světla, hever, motorek stěračů, brzdová prasátka apod.) jsem sehnal, když jsem byl na vojně.

První prací bylo postupné rozebrání vozu, co šlo jsme nechali opískovat, co ne očistit doma, a pak přišlo velké vaření, byly shnilé podlahy, komplet prahy a límce zadních blatníků+zadní část vozu za koly, to vše jsme dělali nové. Musely se zavařit díry po blikačích v předním blatníku a osadit pozičky, jinak blatníky byly totálně zmordované. Další věc byl přední nárazník, tomu chyběla 1/3. Nakonec jsme sehnali nárazník, který byl zlomený na 1/2 a dali jsme z nich dohromady jeden. JInak byla plechařina jakž takž. Věcí, kterou jsme ještě vyráběli, jsou rámy bočních oken, sehnali jsme takové na půl zhnilé a podle nich vyrobili nové (oblouky plachty jsme měli, plachta je z celtoviny od Reků). Ještě se musím zmínit o čelním okně. Zajímavý systém, buď se dá sklopit celé nebo se dá vyklopit jen vnitřní rám se zasklením. Zde ovšem začíná velký problém. Vnitřní rám je v tom vnějším těsněn profilovou gumou, která byla ovšem zle potrhána, sehnat nebyla kde, tak jsme ji slepili vteřinovým lepidlem a vyčistili toulenem a teď vypadá skoro jako nová. Dále vnitřní rám, který drží okenní tabulky, byl silně zrezivělý, chyběly mu vnitřní části a části závitových hranolků, které jednotlivé části drží pohromadě. Nezbylo nic jiného než hranolky udělat nové a rámy řádně vyspravit.

Gazíka jsme udělali v provedení v jakém kdysi sloužil u ČSLA, barva tedy khaki, odstín 5450 dle ČSN. Vozidlo je stříkané syntetickou barvou asi v pěti vrstvách.

Motor jsme nechali jak je, jen jsme ho prohlédli, vyčistili, přetěsnili a natřeli, stejně tak převodovku a přídavnou převodovku, obě rozvodovky, na přední nápravě jsme měnili poloosu, jak jsem psal výše. Zde se také zmíním o rámu. Ten je prý slabinou GAZu, protože dochází k jeho silnému korodování. To se nám potvrdilo, zvláště v přední části, kde jsme ho museli vyvařovat. Ještě chuťovkou jsou tlumiče pérování. Ty jsou pákové, ale připadá mi že skoro netlumí, i když jsou po opravě. Dále převodka řízení, šneková s kladkou (člověk se zapotí, když má točit volantem na místě), tak ta teče, i když je přetěsněná. Co jsme podcenili jsou brzdy (jednookruhové). Už si asi nebudu nikdy myslet, že když brzdové válečky jsou suché a manžety měkké, že to tak vydrží na pořád. Kolo po kole, prasátko po prasátku začali vytékat, na vojně jsem sehnal zadní prasátka z UAZe (jsou úplně stejná), měla být nová, každopádně nevydržela ani rok. Tak nezbylo než brzdové válce vzít a nechat je renovovat, sice to nebylo zrovna nejlevnější, ale od té doby je klid. K brzdám patří i hadice. Řekl jsem si, že je vyměním za nové, a tak jse i stalo. Problém, na jedné straně závit vnitřní na trubku, to je OK, na druhé straně závit vnější na průtokové oko. Paráda, tak to fungovalo jen na pravém kole, na levém už dal někdo hadici (prý pasují z AVIe, nevím, nezkoušel jsem to) českou, s okem lisovaným. Do dneška mi nikdo nebyl schopen toto oko sehnat, sehnal jsem sice náhradu, ale není to ono, člověk z toho nemá dobrý pocit (obzvlášť pokud je systém jednookruhový).

No dál už toho není moc k popisování. Různě se montovalo, natíralo a čistilo a montovalo vše co bylo potřeba a co se ještě nedodělalo. Poslední věcí byla výroba orig československého doplňku-držáku na tři kanistry. Vypadá velice dobře, snad někdy ještě doplním fotky do fotoalba.

Co říct závěrem

Renovace už je minulostí (některé věci si už jen těžko vybavuji), ale výsledek stojí za to, srovnám-li to se stavem před renovací.

S Gazíkem jsem spokojen a opravdu nemohu souhlasit s hlasy, které ho bezdůvodně pomlouvají. Můj názor je takový: pokud je auto dobře uděláno a člověk se o něj dobře stará a dobře s ním zachází, není důvod proč by mělo docházet k závadám nebo nějakým záludnostem ze strany auta.